101 Reykjavík – islandský film z r. 2000 – režie Baltasar Kormákur.
Jeho nálepka lesbického movie je naprosto zavádějící. Lesby tu byly klasicky zneužity, podobně jako Gellar-Blair kiss v Cruel Intentions. Kdyby se o těchto snímcích nemluvilo v souvislosti s lesbami, nemluvilo by se o nich nejspíš vůbec.
101 Reykjavík aka S milenkou mé matky, odvysílaný televizí Arte, není divácky dobrý film a nevylepší ho ani závěrečný happy end. Těžko říct, komu bylo toto dílo určeno, snad odborné kritice, snad festivalovým vavřínům. Jde o bolestínský příběh napsaný podle románu Halgrímura Helgasona, viděný mužskýma očima nezodpovědného třicetiletého teenagera, který žije u matky, nepracuje, nemá vzory ani záliby, když potřebuje na kuřivo, vrátí prázdné láhve, a jediné, co ho v životě baví, je pohyb pánví kupředu a vzad. Hlynurovy (Hilmir Snær Guðnason) filosofické úvahy pronášené v úvodu resp. v závěru filmu "umírám každý víkend", "než jsem se narodil, byl jsem mrtvý", "život je jen přerušením smrti", jsou obrazem autorovy duše korespondující s prvým stupněm základní školy.
Bezvýrazný, takřka zbytečný comig out Berglind (Hanna Maria Karlsdóttir) před jejím synem, záležitost probíhající na pozadí děje, nebo lépe řečeno v jeho pozadí, propaguje sestřičkování lesbického s nelesbickým, každý do postele s každým, vždyť je to jedno, přičemž lesby jsou prezentovány jako bisexuálky ochotné vyspat se kdykoliv s mužem, dokonce se synem vlastní přítelkyně.
Na 101 Reykjavíku lze kladně zhodnotit jeho technické zvládnutí; zejména sqělou kameru, její snímání krajiny, nevázaných mejdanů i novoročních oslav. V neposlední řadě zaslouží pochvalu výběr doprovodné hudby, ozve se mimojiné i prastarý hit Lola, evokující jméno postavy ztvárněné Viktorií Abril.
Co se erotiky týče, jediný ženský milostný náhled je zobrazen bezvýrazně a navíc sexisticky; režie si především libuje v dlouhých heteroscénách. Tyto kopulace stylem fuck-o-matic nedovedou ani podobně zaměřené divačky do vysněného erotického ráje. Naopak: musí být pro stejně vzrušující jako fotbalový zápas či vodní pólo.
101 Reykjavík, příběh mladého islandského sociopata frustrovaného vlastním bezcílným žitím, může být jen ztěží generační výpovědí. Snímek sám o sobě nepřináší divácky nic poutavého, snad s výjimkou temperamentního výkonu Viktorie Abril, hrající - jak jinak - Španělku.
Pochopitelně zde vyjadřujeme naše redakční IOHO, na tuzemském netu se dají najít i pozitivnější recenze 101 Reykjavíku, ovšem označit tento film za nápaditou a inteligentní komedii je výrok, jehož komentování se raději vyhneme:-))) Z pěti možných hvězdiček dáváme tomuto filmu jedinou, a ještě k tomu tu nejmenší možnou, neboli font size=1. [#1] [#2] [#3] Hodnocení: *




| zpět |