Windows / "L" ist nicht nur Liebe – USA 1979 – režie Gordon C. Willis
Spíš než horor je tohle můví z dnešního pohledu psycho. Děj nás zavádí do New Yorku, kde žije i jeho hlavní hrdinka Emily Hollander (Talia Shire). Ta pracuje spolu se svým mužem v muzeu a oba se právě chystají rozvést. Emily bydlí na Manhattanu sama, společnost jí dělá pouze její mourovatá kočka, ovšem občas se u ní zastaví i její sousedka a přítelkyně Andrea Glassen (Elizabeth Ashley).
Jednoho dne Emily v jejím bytě napadne a zterorizuje neznámý muž. Celá věc nezůstává bez následků; postižená je psychicky nadně a radši se z bytu ihned odstěhuje. Násilník s vyhazovákem v ruce je podezřele dobře informován, a díky tomu ji samosebou znovu nalézá. Andrea Emily všestranně pomáhá a případu se rovněž ujímá policie, konkrétně vyšetřovatel Bob Luffrono (Joseph Cortese). Tahle postava je vážně zdařilá. Jde o zvláštního, podivínského melancholika, který mluví jen ve svátek, v průběhu filmu nehne ani brvou, a který si díky tomu nezaslouží jiné jméno než inspektor Unylá tvář:-) Od prvního momentu, kdy se bezbarvý, apatický polda zjevuje na scéně, musí být každému jasné, že se právě on na konci můvíčka stane novým partnerem Emily.
Drama pokračuje, Emily se psychicky hroutí, následují pravidelné navštěvy psychiatra. Postupně vychází najevo, že za násilnými útoky stojí taxíkář najatý lesbičkou Andreou, tedy její nejlepší kamarádkou. Ujetá básnířka Emily miluje, ovšem nedokáže jí to říct. Neustále ji pozoruje teleskopem, strašně žárlí a pokouší se ji duševně zlomit. To proto, aby se o ni pak mohla starat, být jí nablízku, a mít tím pádem čas i příležitost k získání její přízně. Proč vše řeší kriminálním způsobem a navíc tak složitě, není jasné. Kvůli své posedlosti se neštítí opravdu ničeho, dokonce ani zabití Emilyiny kočky. Trapnost tohoto levného a jedním slovem odporného scénáristického počinu v souvislosti s lesbami nezná mezí:-(((
Konec dobrý, všecko dobré. Andrea nakonec Emily neublíží, protože se sama zhroutí. A Unylá tvář může Emily při záblescích policejních světel a ranního rozbřesku odvésti v klidu domů. A máme na světě nový šťastný pár;-)

Podprůměrný horor Windows je jedním z mnoha důkazů diskriminace lesbických postav v kinematografii druhé půlky minulého století.
[#1] [#2] [#3] [#4] Hodnocení: *




| zpět |