zimní osudová glosa

 

Nehybné modré mráčky...! Přemýšlím, zda líp zamrzá můj vůz anebo systém Windows. Jistě to druhé...

Telefon krafe chvíli o Linuxu, pak vydá chmurný ortel – "Format C!"


DM stojí vedle mě, obě koukáme na komp a čteme jeho blbé hlášky "Packing... unpacking... library is invalid... wrong version..."

Nepřítomně říkám "You´re poison running through my veins..."

DM se zasměje. "Du bist wieder in den Text zu einer wundervollen Melodie verfallen, Vik!"

Ukážu prázdnou sklínku. "To se po martini stává." A abych DM pozlobila, zeptám se v předsíni pěkně nahlas "Zrcadlo, pověz mi, kdo je tu nejkrásnější?" A zrcadlo odpoví "Format C."

Jo...! Tohle my v Benátkách přece neděláme... jenže ve zvláštních případech? Co počít...

Usednu k pécé a kouknu se ven; teploměr hlásí –10. Za okny sedí zmrzlý, načechraný, DOSovsky černý havran, křape zobákem o parapet a jako ve zlé pohádce zaskuhrá si "Format C." Miloučká DM mi zchladí čelo plechovkou pepsi. Havran na mě zpoza oken zírá a cynicky se chechtá.


"Save my Windows!" I implore.

Quoth the raven "Nevermore."


"Co má data, havrane?"

Havran dí "Už víckrát ne."


"Y", "Enter" a data mizí v pekle...

Večer jdu s DM do divadla. Z představení vůbec nic nemám...


Nikomu nepřeju format C za chladného zimního odpůldne...

Nikomu nepřeju deset pod nulou... Ani masivní nápěchy ledu, co se všude venku válí...


Musíme se všichni co nejdřív sejít...

A odhlasovat konečně jaro...



(c) 2004 VR


[ zpět literární úpadek ]