|
(neděle, dívky odpočívají na postelích)
Wohlzogen: Kinder, es gibt nichts Schöneres als einen gemütlichen Sonntag... Wohlzogen(-ová): Holky, co může být hezčího než pohodová neděle... dívka č.1: (čte dopis) Ich soll nicht schlappmachen, schreibt Mutter, der Vaterland braucht eiserne Menschen. dívka č.1: (čte dopis) Prý mám vydržet a nepolevit, píše mi máma, vlast potřebuje zocelené lidi. dívka č.2: Ich möcht kein eiserner Mensch sein. dívka č.2: Já ale nechci bejt zocelená. (je slyšet, jak Wohlzogenová zpívá písničku Herr Adjutant (píseň) – text a překlad v dialogu 11) Jossy: (sedí s Miou na jedné posteli, dává jí obrázek) Das schenk ich dir zur Erinnerung. Gefällt es dir? Jossy: (sedí s Miou na jedné posteli, dává jí obrázek) Tohle ti věnuju na památku. Líbí se ti? Mia: Wunderbar...! (drží Jossy kolem ramen, dlouze ji líbá na tvář) Mia: Je krásný...! (drží Jossy kolem ramen, dlouze ji líbá na tvář) (vchází Marga) Marga: Bei Tag auf dem Bett rumliegen ist verboten! Marga: Válet se přes den na posteli je zakázáno! Alexandra: Ach, rutsch mir doch den Buckel runter! (vstává, vyplazuje na Margu jazyk, odchází) Alexandra: Ach, vlez mi laskavě na záda! (vstává, vyplazuje na Margu jazyk, odchází) (Marga se plíží k Jossy a Mie, bere jim obrázek, tahá se s nimi, Jossy s obrázkem utíká, Mia drží Margu, dívky je povzbuzují křikem, Jossy leze na okno, cpe si obrázek do úst.) Marga: (rozzlobeně odchází) Na dann friß es! Marga: (rozzlobeně odchází) Udav se s tím! |
