|
(slečna von Racket u představené, mluví o Manuele)
představená: (lapá po dechu, chytá se za hruď, sedá si) Das Herz will nicht, aber es muss. – Am besten sie gleich fest an die Kandare zu nehmen. představená: (lapá po dechu, chytá se za hruď, sedá si) Mé srdce nechce běhat, ale bude muset. – Nejlépe jí od začátku pevně přitáhnout uzdu. slečna von Racket: Ganz meiner Ansicht. Aber ich fürchte, vielleicht war es ein Fehler, Meinhardis in die Klasse von Fräulein von Bernburg zu geben. slečna von Racket: To je též můj názor. I když se obávám, že byla chyba dát Meinhardis(-ovou) do třídy slečny von Bernburg. představená: Warum?! představená: A proč?! slečna von Racket: Oh… nur ein Gefühl... slečna von Racket: Ach… mám ten pocit... představená: Man sollte sich nicht von Gefühlen leiten lassen! – Was sonst noch?! představená: Člověk se nemá nechat ovládat svými pocity! – Ještě něco?! slečna von Racket: Ja, die Rechnungen. slečna von Racket: Ano, ještě účty. představená: Der Haushalt ist viel zu teuer. představená: Rozpočet je příliš vysoký. slečna von Racket: Gewiß, Frau Oberin… aber ich weiß nicht, wo wir noch sparen könnten. Die Mädchen klagen schon über Hunger. slečna von Racket: Jistě, paní představená… ale já už nevím, kde bychom ještě mohli ušetřit. Už takhle si dívky stěžují na hlad. představená: Hunger…! Was heißt Hunger?! Wir Deutschen haben uns groß gehungert! Diese Mädchen sollen einmal Soldatenmütter werden. Was wir brauchen, meine liebe Racket, ist Zucht, Ordnung, Abhertung... (odpočítává kapky léku) Nicht Wohlleben und Gefühlsduselei. Armut schändet nicht, Armut ehrt. Lasst die Anderen prassen. Sie werden das noch bereuen. představená: Na hlad…! Co znamená hlad?! My Němci jsme dnes tak velcí i díky hladu! Naše chovanky se jednou mají stát matkami vojáků. To, co my potřebujeme, milá Racket(-ová), je disiplína, pořádek, zocelení... (odpočítává kapky léku) Nikoli blahobyt nebo sentimentalitu. Chudoba není hanba, chudoba cti netratí. Nechme hýřit ty ostatní. Jednou toho budou litovat. |
