|
(Manuela na podiu, opakuje Romeův monolog)
Manuela: Wie silbersüß tönt durch die Nacht die Stimme der Liebenden, gleich lieblicher Musik. Doch still! Was schimmert durchs Fenster dort? Es ist der Tag, und Julia die Sonne! Der Mond ist neidisch und vor Grame bleich! Ihr Auge blickt… Ich will ihm Antwort geben: Sie ist es, meine Göttin, meine Liebe... Fräulein von Bernburg. – – – (Manuela vypadává z role, k ostatním dívkám) Was schaut ihr mich so an?! – – – Sie weiß es. Sie weiß es ganz genau und sie liebt mich so, wie ich sie liebe...! Manuela: Zní sladce stříbřitou nocí hlasy milenců. Jak líbezné tóny. - Však tiše! Co probleskává krz okno tu? Toť přeci den, ozářený sluncem - Julií! Měsíc v závisti škaredí se bledě...! Do očí krátce pohlédne… Chci mu říct pravdu: je to ona, má bohyně, moje láska, slečna von Bernburg. – – – (Manuela vypadává z role, k ostatním dívkám) Co na mě tak koukáte?! – – – Ona to ví. Ví to moc dobře a miluje mě zrovna tak, jako já miluju ji...! Edelgard (v kostýmu Julie): Sei still, Manuela! Edelgard (v kostýmu Julie): Mlč už, Manuelo! Manuela: Sie hat mir ein Kleid geschenkt. Ein seidenes Kleid... Nein... nein... kein Kleid, ein Hemd. – – Ein Hemd von ihr, und ich – ich soll es tragen und an sie denken. – Nein, das hat sie nicht gesagt. – Braucht sie auch gar nicht – ich weiß es auch so, dass – dass sie mich liebt... Manuela: Dostala jsem od ní šaty. Hedvábné šaty... Ne... ne... šaty ne, jenom košilku. – – – Dala mi svou košilku, abych – abych ji nosila a myslela při tom na ni. – Ne, to poslední neříkala. – To ale vůbec nemusí – vždyť i tak dobře vím, že – že mě miluje... Ilse: Wer hat dir ein Hemd geschenkt?! Ilse: Kdože ti daroval košilku?! Manuela: Fräulein von Bernburg... Manuela: Slečna von Bernburg... představená (přichází): Achtung!! představená (přichází): Pozor!! Manuela (k představené): Ich hab keine Angst – – – vor niemandem... (křičí) VOR GAR NIEMAND!!! (bere hrnek s punčem) Prosit! Prosit Fräulein von Bernburg...! (pije punč) Ich liebe sie... ICH LIEBE SIE!!! Manuela (k představené): Já nemám strach – – – z nikoho... (křičí) VÚBEC NIKOHO SE NEBOJÍM!!! (bere hrnek s punčem) Na zdraví...! Na zdraví slečny von Bernburg...! (pije punč) Miluju ji... JÁ JI MILUJU!!! představená: DAS – IST – EIN – SKAN – DAL!!! představená: TO – JE – SKAN – DÁL – NÍ!!! (Manuela pouští hrnek a padá k zemi) |
