?Co se stalo Vik?
zpracovala Ester
svatý Florian

Vik, webmasterka Realmu, se v závěru Velikonoc vracela z krátké služební cesty v zahraničí. Pravda, nebyla zrovna v místech, kam by se člověk vydal na dovolenou, ale v podstatě šlo o rutinu. 28. 3. Vik přestala brát mobil a ještě týž den nám od ní přišla znepokojující SMS.

CAU

MENIM TRASU
LETIM DO
RIMA FIUMICINO
NASTALY POTIZE
JE MI BLBE
V PRAZE ZITRA

Odesílatel: Vik Roj
18:36:10
3 28 2005
Když jsme si s kpt. Dorou M. (partnerka + koleg. Vik) esemesku přečetly, ani trochu se nám nelíbila. Z jakého důvodu by naše webmasterka měnila trasu a letěla oklikou přes Řím, když mohla a měla použít přímý spoj? (Zprvu nás napadlo Urbi et Orbi, jenže to proběhlo už sedmadvacátého.) Udivil nás i fakt, že v její SMSce nejsou žádné smluvené klíčové znaky. (příklad: vykřičník za pozdravem = všechno O.K. čárka za pozdravem = potřebuju pomoc apod.) A vůbec, tenhle text je příliš strohý, neodpovídá jejímu stylu. Pokud by jí bylo opravdu zle, zlehčovala by to, (např. "áchjo, jsem v letadle a mám mořskou nemoc"), to ona vždycky dělá. Dospěly jsme k názoru, že textovou zprávu musela Vik napsat za nějakých mimořádně nepříznivých okolností. Pokud ji za ni z jejího mobilu neposlal někdo jiný. Kdo a proč, to právě nevíme.

Spoje z letiště Leonardo da Vinci v Římě-Fiumicino přiletěly 29. 3. bez Vik. To už nám bylo jasné, že se něco stalo. Obrátily jsme se na ambasádu a tam nám řekli, že na letišti Fiumicino zkolabovala česká občanka a že ji odvezli na vyšetření do nemocnice San Carlo na Via Aurelia. Informace o tom se prý objevily i na zprav. serverech, pokud už nebyly staženy, protože je na celou věc vyhlášeno informační embargo. (Nestačily jsme se s Dorou divit.) Zprávu jsme našly už jen na webové verzi veřejnopráv. teletextu str. 131 a 145 s cynickým titulkem Češka nemá antrax.
teletext str. 131   teletext str. 144
I toto nic neříkající sdělení z teletextu velmi brzy zmizelo. Hledaly jsme dál a druhý den v zahraničním tisku objevily titulek s naprosto odlišným obsahem.


 Themen  vom  Tage 

Kommissionpräsident Barosso erntet viel Lob im EU-Parlament. Der mißglückte Start liegt längst hinter ihm.

Rom - Spekulationen dauern an. Die 28-jährige tschechische Touristin, die gestern ins San Carlo Hospital eingeliefert worden ist, wäre nach Angaben der Ärzte mutmaßlich mit Antrax infiziert worden.
Zprávu z něm. FAZ jsme pro přehlednost označily žlutou barvou: Řím - spekulace pokračují. Osmadvacetiletá česká turistka, převezená včera do nemocnice San Carlo, se podle lékařů možná nakazila antraxem.
Zajímavé na tomto sdělení je jeho nejistota. Přehlédnout nelze ani termín "turistka". Ten je zavádějící, Vik byla na služební cestě, nikoli na dovolené.

Chtěly jsme znát nejrychlejší spoj do Říma, ovšem na ambasádě nám řekli, že Vik už v Římě není, protože ji přepravili zdrav. speciálem do republiky. Kam přesně, to prý nevědí. Tohle nás tedy vážně zaskočilo. Okamžitě jsme zamířily pro vysvětlení za kompetentními úředníky na zamini.

Ti se s námi nechtěli vůbec bavit. Až do chvíle než zjistili, že všechny tři děláme pro obre. Pak z nich neochotně vylezlo, že příznaky nemoci spíš než na plicní antrax vypadaly na něco, čemu se v odborné hantýrce říká kašel svatého Floriana, lat. Raviola Vera. Vik se prý nachází na dislokovaném pracoviště vojenské fakultní nemocnice v Kostelci n/..... Já i Dora jsme se ihned vydaly na místo.

Dostat se do příslušného zařízení vestavěného v jednom z kosteleckých kopců nebylo musím říct ani trochu snadné a nemít sebou vojenské knížky a další dokumenty, nepustili by nás zřejmě ani za závoru u brány. Po průchodu kompres. komorou (v objektu je podtlak, aby odtamtud nic neuniklo) jsme se konečně dostaly dovnitř. Prostředí tu mají depresívní, všichni jsou trvale v rouškách, dokonce i ostraha, všude jen sklo, UV zářiče, a na podlaze důvěrně známé barevné čáry. "Běžte po modré!" Šly jsme tedy po modré čáře a na jejím konci nás zastavila cedule, střežená hlídacím psem v podobě praporčíka S.

Oddělení exotických infekcí

primář: plk. Doc. MUDr. Bořivoj L.....n DrSc.

pracovní doba: 0 - 24 hod.

! Zákaz vstupu bez povolení náčelníka objektu !
! Zákaz vstupu bez ochranných pomůcek !

Praporčík S. po nás chtěl povolení, které jsme samosebou neměly. Ječely jsme na něho přes roušky, že tu leží kolegyně a že nás na naše průkazy pustí i do bruselské centrály, tak proč ne sem?! On byl děsnej, ty horlivý jsou nejhorší, prostě klasický případ tupce. Dvacet minut se hádal, důležitý jak loňský sníh, protože mu jeho strážní funkce momentálně dovolovala odporovat nám, služebně mnohem vyšším šaržím. Nakonec se samozřejmě uráčil a náčelníkovi objektu milostivě zatelefonoval. Pak už potíže nebyly, protože šlo šťastnou náhodou o pana genmjr. J. F., kterého známe z jeho působení ve Střešovicích. Ten nás k primáři inf. odd. osobně doporučil.

Primář plk. L. nám vysvětlil, že tzv. kašel sv. Floriana je nebezpečná retroviróza, spadající do oblasti vojenského výzkumu a že bližší informace o ní se utajují. Na otázku co tedy naší Viktorce vlastně chybí, nám řekl, že má ortostatickou horečku a silnou dýchací nedostatečnost. Při dýchání prý vydává charakteristický syčivý zvuk (tzv. "hadí syndrom"). Údajně proto, že mezonea plicních laloků jsou v neustálé abdukci. Zatím dýchá s podporou a vyslovit jakoukoli prognózu za tohoto stavu není prostě možné. Vik jsme pak přes 5 cm tlusté sklo a přes vak z igelitu na chvilinku zahlédly.

Po půlhodině plavání v dezinfekci před odchodem jsme si odtamtud neodnesly doufám víc než nejistotu a mailovou adresu virového experta Col. Dr. S. Bolina z USAMRIID ve státě Maryland (odkaz na přísl. ústav lze získat přes vyhledavač). Trochu jsme zbledly po zjištění, že máme kontaktovat někoho ze světoznámého ústavu ve Fort Detrick a zbledly jsme ještě víc, když nám odtamtud přišla zazipovaná virologická stránka, z níž je zřejmé, mezi jaká svinstva Raviola Vera patří.

Musím dodat, že se nám celý případ zdál až příliš zamotaný a chtěly jsme si tudíž udělat jasno aspoň v jednom: zda Vik vůbec byla v Římě. Zjistily jsme, že nejspíš ano. Nesmyslné ovšem je, že by si rezervovala letenku do republiky na jméno Julia Paul a že by pod tím samým jménem byla ošetřena v nemocnici San Carlo. Což se de facto stalo.

Ospedale generale San Carlo
Via Aurelia 275, Roma, tel.: 06 39 701


Záznam o příjmu pacienta

příjem číslo... 0287
dne... 29. 3. 2005
čas... 9.17 hod
jméno a příjmení... Julia Paul
narozena... 1977
sex... ž
barva očí... hnědá
výška... 179
váha ?
bytem... CZ rep., Kašperské Hory, Archimedovo nám.
symptomy...bezvědomí, horečka 41.2, těžká dých. insuficience
dg... nestanov., statim, podezř. na plicní antrax

lékař na příjmu... Dr. P. Bizzi.
V levé části tabulky přetiskujeme překlad části zdravotního záznamu "Julie Paul", ošetřené v nemocnici San Carlo dne 29. 3. 2005. Zřejmé tu jsou dva rozpory: Vik nemá oči hnědé, nýbrž modré, navíc, nebydlí na Archimedově náměstí, protože žádné takové nám. v Kašperských Horách není. Zcela nepochopitelná zůstává i skutečnost, jak mohla "Julia Paul" druhý den po svém přijetí (potvrdili to zdravotníci) odejít sama bez pomoci dolů před nemocniční vchod a nasednout tu do sanitky. Jak je možné, že se tak rychle uzdravila? Jak mohla během jediné noci ustoupit její horečka? Vysvětlení se nabízí: nebyla totiž nikdy nemocná. Mysteriózní "Julia Paul" měla celý incident zakrýt. Zatímco zdravou "Julii Paul" oficiálně (jako) testovali na antrax, Vik s kašlem sv. Foriana potají odváželi z Itálie.

Jistě, na antrax si už všichni zvykli, ten paniku nezpůsobí, ale filovirus čtvrté třídy? Ten ano, a vzbudil by i velký zájem médií. Mimochodem, sanitku, kterou byla odvezena "Julia Paul" neznámo kam, není možné najít. A samosebou ani jejího ošetřujícího lékaře P. Bizziho. Údajně odjel na neplánovanou dovolenou někam do Karibiku. Před tím samozřejmě stihl dát v nemocnici San Carlo výpověď. Náhoda, že:-)

Pátraly jsme dál a měly celkem úspěch. Neoficiální cestou se nám podařilo získat sestřih záznamu jedné z bezpečnostních kamer v letištní hale Řím Fiumicino. Tento materiál naši domněnku o pobytu Vik potvrdil.
Sestřih bezp. záznamu je velmi nekvalitní, zkopírovaný rychlostí osmkrát standard. Na něm jsme Vik opravdu našly, na snímcích přepážkové kamery. Vysoká dívka v kroužku je téměř jistě ona. Kabelu přes rameno občas nosívá, ovšem její šaty nás zarazily, Vik takhle oblečena nikdy nechodí. A ještě něco - zdá se tu být zdravá a v pohodě. Nevypadá, že by se měla každou chvíli zhroutit. Ani na to, že by byla pod tlakem, v potížích. Divné, proč tedy nebrala mobil? A proč nám předešlý den v 18.36 posílala osudnou SMS?

  

Otazníků přibývá. Kdo je neznámá, o něco mladší a o půl hlavy menší dívka, která na naši webmasterku mluví a usmívá se? Kdo Vik zná, dobře ví, jak je nedůvěřivá, dokonce mnohem víc, než potřebuje. Že by se na služ. cestě nechala oslovit a následně "zpracovat" něčím hezkým úsměvem? Ne, to prostě vylučujem.
Objevují se i další nejasnosti, jaká je skutečná totožnost muže v kožené bundě, který se neustále vracel k přepážce s letenkami? Vyskytuje se v levé části všech tří snímků, vlevo dole má z pochopitelných důvodů začerněný obličej. Podle svědectví nejmenované zaměstnankyně letiště mělo jít o jednoho z profi gunmanů v civilu, korzujících v prostorách haly, o člena elitní ozbroj. ostrahy Alberta B. Z jakého důvodu se tento agent neustále pohyboval v blízkosti Vik? Sledoval ji snad? A proč jsme jeho jméno nenašli v seznamech letištního bezp. centra?
Další otázky se přímo vnucují. Byla Vik na letišti v Římě dobrovolně? Nepatřil spokojený výraz k něčemu, co musela pod pohrůžkou předstírat? Kde a čím se vlastně nakazila? Předpokládáme, že viry. Nákazu biofotony snad můžeme vyloučit. Ale kde potom Vik zkolabovala? Na letišti sotva, to by se při virulenci kašle sv. Floriana nakazilo spousta dalších lidí a to se zcela jistě nestalo. Při krátké inkub. době, kterou tahle nemoc má, by zprávy o tom už dávno vyběhly, to už by prostě ututlat nešlo.


Co říct na závěr? Momentálně nezbývá než čekat, další zprávy o zdrav. stavu Vik i o vývoji celého případu i přes informační embargo já nebo Dora přineseme. O tom co, kdy a kde se naší webmasterce stalo, můžeme zatím jen spekulovat. Důrazně upozorňuju, že pokud by někoho ze známých napadlo Vik navštívit, ztrácí čas, nemá šanci dostat se dovnitř, i kdyby příslušné zdrav. zařízení našel. Podotýkám, že není zakresleno v žádné turistické mapě a my jeho celou adresu nesmíme uvést.

Tento raport podala 4. 4. 2005 kpt. Ester Klein. Text byl konzultován a zveřejněn s laskavým svolením pana genmjr. ing. J. F., náčelníka Objektu speciálního určení MO při VFN v Kostelci n/.....