My Summer of Love – UK 2004 – scénář a režie Pawel Pawlikowski.
Opět jeden z britských snímků, který příjemně překvapil všestrannou qalitou. Jde o film podle literární předlohy Helen Cross a rozhodně se nedá souhlasit s názorem, že míří spíše k festivalovým vavřínům než k publiku. Jeho výjimečnost spočívá i v tom, co není v současnosti příliš v kurzu; autoři chtěli skutečně tvořit, prostě dělat kumšt, který je navíc baví, a ne jen vystřihnout movie podobné všem ostatním a mít z něho profit.
Děj My Summer of Love se odehrává v Británii na yorkshirském venkově a jeho hlavními protagonistkami jsou Mona (Nathalie Press) a Tamsin (Emily Blunt). Přímá a docela obyčejná dívka Mona žije spolu se svým bratrem, dříve kriminálníkem, dnes religiózním nadšencem, ve staré hospodě The Swan. Naproti tomu povahově složitá Tamsin tráví prázdniny v sídle svých bohatých rodičů.
Mona s Tam jsou od prvního setkání neustále spolu: podnikají motorizované výlety končící obvykle malérem s následným útěkem, tancují jako pár při osudovém zpěvu Edit Piaf, nechávájí se vyvést z lokálu, když před tím vnikly na jeviště...
Tamsin Monu používá i jako katalyzátor k akcím, jichž by se sama neodvážila. Vztah a později i láska obou dívek vypadá na první pohled bezproblémově až idylicky, ovšem režie nám decentním způsobem připomíná, že každá idyla jednou skončí.
Mona je zničehonic vystavena těžko pochopitelné realitě; její láska si řadu věcí o sobě vymyslela, například smrt sestry, kterou tak přesvědčivě oplakávala. Tamsin prostě žije ve vlastním vyfantazírovaném světě, do něhož zatahuje své reálné okolí. Nebo je prostě chorobná lhářka, těžko říct. Mona se s tímhle nedokáže vyrovnat, nabývá dojmu, že investovala upřímné city doprázdna, že šlo ze strany Tam jen o nehezkou hru, a proto se s ní dočista zdrcená rozchází. Závěr příběhu tu nebudeme prozrazovat, snad jen to, že k tragedii nedojde, přestože k ní události velmi rychle spějí; film končí pomstou Mony, při fatálním zpěvu písně La Foule v podání Edit Piaf...

Režisérovi Pawlikowskému jakoby do ucha našeptával sám velký filmový klasik Sergio Leonne; v My Summer of Love spatříme velmi neotřelé záběry, detaily, režie skvěle pracuje i s hudebním doprovodem, s kamerou, např. líbání proti světlu z krbu, obrácený pohled na Tamsin na koni, vše působí nezvykle, samosebou včetně obou hlavních hrdinek a jejich nezprůměrovaných tváří. Pozoruhodné se zdají být i redukované milostné náhledy, svědčící o strachu tvůrců z konzumu a banality, o upřednostňování fantazie - soulmates mystična - před erotikou.

Na netu nejsou bohužel k mání jpegy zobrazující v plné šíři charakter obou hrdinek, zejména složitost Tamsin. Nezbylo než nastřelit dva obrázky vlastní, a to pod čísly 1 a 2. K tomu byla použita scéna s violoncellem, kdy Tam hraje Moně skladbu The Swan od Camilla Saint-Saënse.
[#1] [#2] [#3] [#4] [IMDb] Hodnocení: *****




| zpět |